Novinky v účetnictví a daních

Elektronická evidence tržeb: co v této oblasti přinese blízká budoucnost?

(Tento článek navazuje na úvodník k problematice evidence tržeb zveřejněný v magazínu INSPIRACE 2/2016 https://issuu.com/sambainspirace/docs/inspirace02_/42. )

Okolo tzv. elektronické evidence tržeb (EET) toho bylo za poslední rok napsáno ve sdělovacích prostředcích hodně, aniž by veřejnost měla k dispozici jasnou a věcnou souhrnnou informaci.

V polovině dubna tohoto roku vyšla ve sbírce zákonů konečná verze zákona číslo 112/2016 Sb. a tak jsou k dispozici na místo dohadů jasná pravidla, kterými se evidence tržeb má řídit. 


Co je elektronická evidence tržeb?

EET je cíleno především na snížení daňových úniků v oblasti daně z příjmů fyzických a právnických osob. Centrální evidence tržeb, které se budou buď okamžitě, nebo jen s malým časovým zpožděním ukládat na servery Ministerstva financí, by měla vyloučit možnost manipulace nebo zatajování údajů o tržbách a tím docílit vyššího výběru daní z příjmů a to zejména u menších podnikatelů (ať už fyzických nebo právnických osob) pracujících s platbami v hotovosti.

S ohledem na to, že se budeme v blízké budoucnosti potkávat s EET doslova na každém kroku (a to jak z pozice prodávajících, tak z pozice zákazníků), rozhodl jsem se pro čtenáře Inspirace připravit podrobnější článek, který shrnuje všechny nejdůležitější informace o právní úpravě EET.

Tento článek vám podrobněji odpoví na následující otázky týkající se EET:

•    Jaké druhy příjmů (tržeb) bude nutné evidovat?
•    Jakým způsobem budou tržby evidované?
•    Jak bude probíhat kontrola dodržování povinností EET?
•    Jaké hrozí sankce v případě porušení těchto povinnosti?
•    Jaké kroky provést v přípravě na EET?
•    Jak bude časově probíhat zavádění povinnosti EET?


Nyní mi tedy dovolte souhrn toho nejdůležitějšího, co z nové zákonné úpravy evidence tržeb vyplývá.


Evidované druhy příjmů

Evidovat se budou přijaté platby za poskytnuté zboží i služby, stejně jako přijetí zálohy na ně, či vyúčtování takovéto zálohy. Výjimkou budou jen platby, které nejsou předmětem daně z příjmů, nebo z nich již byla odvedena tzv. srážková daň, případně se jedná o platbu v kontextu podnikání ojedinělou (jako např. prodej vlastní nemovitosti apod.)

Povinnosti evidence podléhají takové tržby uvedené v předchozím odstavci, které byly hrazeny buď hotovými penězi, platební kartou, šekem, směnkou, stravenkami nebo dárkovými poukazy.

Některé tržby však povinnosti evidence podléhat nebudou. V zásadě se jedná o tržby státní správy a samosprávy a dále pak o tržby finančních institucí, energetických a vodohospodářských firem a firem poskytujících oprávněně poštovní služby.

Kromě toho zákonodárce (zřejmě ve snaze neparalyzovat celou Českou republiku) poměrně rozumně usoudil, že by se neměly evidovat tržby vznikající ve specifických situacích jako například:
•    tržby realizované v prvních 10 dnech od povinného přihlášení se do systému EET,
•    platby prováděné zaměstnanci svým zaměstnavatelům,
•    platby za stravování a ubytování ve školních jídelnách, ubytovnách, menzách a kolejích,
•    jízdné v hromadné přepravě a prodej zboží či služeb na palubách letadel,
•    příležitostné příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti u nepodnikatelských subjektů,
•    u prodeje zboží a služeb z automatů,
•    tržby veřejných toalet

Zejména u posledního zmíněného příkladu bych rád vyzvedl jasnozřivost zákonodárce a jeho snahu vyjít vstříc legitimnímu očekávání spotřebitele, že by případná časová komplikace při plnění povinností při elektronické evidenci tržeb neměla vést k nepřiměřenému a tím pádem neústavnímu zatěžování zákazníka přes nezbytně nutnou mez, a proto toto potenciálně konfliktní místo z jurisdikce zákona o EET zcela vyloučil. 

Považujme tuto jiskérku zdravého rozumu v legislativním procesu za možné zablesknutí na lepší časy, kdy budou naše zákony ve větší míře pozitivně řešit reálné situace skutečných lidí…

Nicméně, kdy by kdokoliv nebyl zcela jistý, zda jím přijímané tržby podléhají povinnosti elektronické evidence, má možnost si tuto otázku nechat posoudit ze strany správce daně. Vyřízení takovéto žádosti podléhá úhradě správního poplatku ve výši 1.000,-Kč.


Způsob evidence tržeb

V zásadě zná zákon o EET pouze dva způsoby provádění evidence tržeb a to běžný (on-line) způsob a zjednodušený (off-line) způsob.

Pro všechny obchodníky přijímající tržby bude výchozím způsobem ten běžný tj. on-line

Při tomto způsobu evidence bude při příjmu tržby odeslána na server MF datová věta podepsaná certifikátem obchodníka, která bude obsahovat identifikační údaje obchodníka a pokladního místa, číslo účtenky a sumární číselné údaje o zrealizované tržbě a případně obsažené DPH. Po spojení se serverem MF dojde k vygenerování jedinečného fiskálního kódu zaevidované účtenky a tento kód je uložen v paměti pokladního místa a vytištěn spolu s ostatními údaji o nákupu na účtenku, která bude vydána zákazníkovi.

Žádné konkrétní údaje o nakupujícím ani předmětu samotného nákupu evidovány a odesílány na server MF nebudou a veškeré obavy z nadměrného soustřeďování citlivých údajů v systému EET jsou tak neopodstatněné.

Pokud by například z důvodu přetížení serverů MF nebo nekvalitního internetového spojení byla mezi časová odezva měřená od okamžiku odeslání údajů o tržbě do okamžiku přijetí potvrzovacího fiskálního kódu příliš dlouhá, tak mohou být údaje o tržbě uloženy v paměti pokladního zařízení a dodatečně se zdůvodněním odeslány na server MF do 48 hodin od okamžiku přijetí tržby. Zákazník pak samozřejmě dostává účtenku bez potvrzovacího fiskálního kódu. Zákon stanovuje, že mezní doba odezvy, při jejímž překročení lze postupovat náhradním způsobem odeslání, nesmí být kratší než 2 vteřiny. 

Domnívám se, že ve valné většině případů by v praxi doba odezvy neměla překračovat dobu odezvy autorizačního centra, kterou známe z běžného placení platební kartou.


U některých obchodníků a poskytovatelů služeb a to zejména těch, kteří vykonávají činnosti mimo své stálé provozovny (například prodejci na trzích apod.) mohou narážet na nejrůznější problémy s možností evidovat tržby on-line a pro ty pak existuje možnost evidovat tržby v takzvaném zjednodušeném režimu, který nazvěme jako off-line způsob.

Zjednodušený (off-line) režim evidence tržeb spočívá v tom, že při příjmu tržby jsou zákonem vyžadované údaje s výjimkou potvrzovacího fiskálního kódu (kód přidělený účtence serverem Ministerstva financí) uloženy v paměti pokladního zařízení a nejméně jednou za pět dní musí být všechny tyto uložené údaje odeslané a zaevidované. 

O možnost evidovat tržby ve zjednodušeném režimu bude muset každý obchodník požádat a svoji žádost řádně odůvodnit, přičemž lze očekávat, že ve zdůvodnění bude hrát velkou roli například vysvětlení častých přesunů prodejního místa a z toho vyplývající nekvalitního případně zcela nedostupné připojení k internetu, případně jiné okolnosti, které vedou k tomu, že běžná evidence tržeb s on-line zaznamenáním každého prodejního dokladu znemožňuje nebo zásadně ztěžuje plynulý a hospodárný výkon podnikatele.

Rozsah evidovaných údajů je prakticky shodný s rozsahem platným pro běžný způsob evidence tržeb pouze s tím, že vydávaná účtenka nebude obsahovat fiskální potvrzovací kód.


Kontrola a postihy při porušení povinností z EET

Podle očekávání jsou k EET věcně příslušné finanční orgány, avšak ke kontrole plnění povinností v elektronické evidenci tržeb je oprávněná také Celní správa a z mých dosavadních zkušeností se správou daní bych očekával, že to bude právě Celní správa, která bude při kontrole EET velmi aktivní.

V rámci kontrolní činnosti budou kontrolní orgány provádět kontrolní nákupy a má se za to, že takový kontrolní nákup je platným uzavřením patřičné smlouvy. Avšak pokud povaha kontrolně zakoupeného plnění umožňuje jeho vrácení prodávajícímu, aniž by tento utrpěl nějakou škodu, tak prodávající bude muset odstoupení kontrolního orgánu od smlouvy uzavřené při kontrolním nákupu strpět.

Za porušení povinností v oblasti EET s pokutou až 500.000,-Kč se bude považovat především neodeslání údajů o tržbě podléhající evidenci a nevystavení účtenky k evidované tržbě.

Méně závažným porušením zákona s pokutou až 50.000,-Kč bude nevyvěšení povinného informačního oznámení k EET v provozovně, kde se přijímá tržba, případně nedostatečná ochrana autentizačních údajů používaných při komunikaci se servery MF, v důsledku čehož by mohlo dojít k jejich zneužití.

Je třeba však v této souvislosti doplnit, že správní orgán má povinnost posoudit závažnost provinění ze strany podnikatele a právě s ohledem na závažnost pochybění stanovit přiměřenou výši pokuty. Nemělo by tedy docházet k tomu, že by za každé porušení povinnosti při evidenci tržeb následovaly pokuty v jejich maximální výši.

Druhou důležitou možností správních orgánů, jak postihnout ty, kdo nebudou dodržovat pravidla v evidenci tržeb, je možnost s okamžitou platností uzavřít provozovnu, případně nařídit přerušení činnosti, v níž bylo zjištěno zvlášť závažné porušení povinností při elektronické evidenci tržeb. 

Uvidíme, jak často budou příslušené orgány využívat tuto možnost, která ve svém důsledku může být daleko efektivnějším nástrojem postihu, nežli ukládání finančních sankcí.

Naopak oproti původním záměrům není porušením zákona to, že zákazník nepřevezme vytištěnou účtenku. Doufejme, že právě toto zmírnění výrazně nesníží efektivitu výběru daní z tržeb pomocí EET. Do jisté míry by toto negativum mohlo být kompenzováno účtenkovou loterií, kterou Ministerstvo financí připravuje. 

Pokud by nějaké porušení povinností v elektronické evidenci tržeb zjistil jiný orgán než finanční úřad nebo orgán celní správy (například obchodní inspekce, živnostenský úřad apod.), tak tyto úřady mají povinnost takovou skutečnost ohlásit právě finančnímu nebo celnímu úřadu, který pak provede příslušnou kontrolu.

Porušení povinností v EET je správní delikt a proto se na zastupování nebudou vztahovat plné moci vystavené pro účely daní (podobně jako u porušení povinností dle zákona o omezení plateb v hotovosti). 

Na tento nepříliš zřejmý fakt je třeba myslet v případě, kdy se bude podnikatel chtít ve správním řízení o sankcích v souvislosti s EET nechat zastoupit svojí účetní nebo daňovou kanceláří.


Příprava a časový průběh zavádění systému EET

Od měsíce září 2016 je možné začít žádat finanční správu o vydání autentizačních údajů, kterými bude podnikatel „podepisovat“ elektronické účtenky odeslané k evidenci na Ministerstvo financí. 

Pro všechna pokladní místa by měly stačit jedny autentizační údaje. 

V rámci této žádosti, a pak při jakékoliv změně, je poplatník povinen správci daně nahlásit všechny provozovny, ve kterých bude přijímat tržby podléhající evidenci a to včetně internetových obchodů (e-shopů), nabízejících služby a zboží. 

Podání žádosti o autentizační údaje v září bych doporučil zejména podnikatelům v oblasti stravování a ubytování, protože ti budou muset plnit povinnosti v EET již od 1.12.2016.

Následovat pak budou od 1.3.2017 podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu.

Ještě o rok později a to od 1.3.2018 už budou povinnosti v EET podléhat všechny subjekty přijímající tržby v hotovosti (s výjimkami uvedenými výše) s výjimkou podnikatelů v některých oborech výroby.

Nakonec od 1.6.2018 budou EET podléhat tržby ze všech činností.

Pro zavedení EET bude nutno jednotlivá pokladní místa vybavit hardwarem a softwarem umožňujícím šifrovanou komunikaci se servery ministerstva financí a tisk pokladních účtenek s patřičnými kódy. V praxi by měly postačovat jakékoliv registrační pokladny, případně mobilní telefon a tablet vybavený patřičným softwarem a tiskárnou. 

Dále bude nutné zajistit stabilní internetové připojení pokladního místa s pokud možno nízkou odezvou na páteřní české internetové servery. Dodávkou potřebných zařízení a programových vybavení se již nyní zabývají jak firmy specializující se na řešení EET, tak firmy dodávající ekonomické informační systémy. 

Domnívám se, že technické řešení EET by tedy nemělo být jiným než finančním problémem.

Vzhledem k rozložení náběhu EET do čtyř etap v celkové délce 18 měsíců lze předpokládat, že by největší případné problémy měly být identifikovány a odstraněny v průběhu prvních dvou etap (a především pak té první, která se týká restaurací a ubytovacích provozů) a v čase, kdy bude do systému zapojován obchodní sektor, neočekávám, že by se v souvislosti s EET měly vyskytovat nějaké zásadní problémy. 
 

Předpokladem časového náběhu EET bych pro tuto chvíli výčet informací k problematice EET završil.

Pokud budete mít k otázce EET nějaké konkrétní otázky, můžete mi je zaslat emailem na adresu habarta@smdata.cz a v krátké době obdržíte moji odpověď.

Věřím, že Vám tento příspěvek pomůže ve zvládnutí řízení problematiky evidence tržeb a přeji Vám prosluněné nadcházející letní měsíce.

Petr Habarta